V poslední době se mi stává, že na terapiích potkávám spoustu lidí, kteří by rádi porozuměli více svému životu, kteří by rádi své životy žili spokojeněji, jaksi více naplněné… Snaží se o seberozvoj, sbírají informace, čtou, poslouchají videa…
Znáte to – v rodině to skřípe, vztahy nejsou třeba zrovna ideální, v práci se to na Vás valí, přátel (těch skutečných) jaksi spíš ubývá než přibývá ať už je „objektivní“ důvod jakýkoliv… a tak hledají své místo štěstí, začnou chodit na různé semináře, na jógu, sledují různá videa, která se dotknou témat, na něž hledají odpověď… a spoustu odpovědí opravdu dostanou. Dnes lze na internetu najít opravdu cokoliv a dokáže-li člověk rozlišit ryzost pravdy od polopravd a úplných bludů, pak může být klidně i internet velkým zdrojem poznání a seberozvoje… Je tu ale jedno ALE… Spoustu lidí hledajících hlubší smysl života, hledajících štěstí, které zrovna nenacházeli v sobě a kolem sebe, to zavede k duchovnímu hledání… a tak na sobě „dřou“ a potí se na joze, pak si dělají podrobné zápisky na semináři sebepoznání,.. nebo si čtou různé seberozvojové knihy… pak ale odejdou z té jógy, ze semináře, od knihy zpět do běžného života a tam nezmění vůbec nic… žijí dál své zaběhnuté životy… Setkám se pak s tím, že slyším – vždyť já už jsem toho tolik poznala, přečetla, byla na tolika seminářích – a stále nemám partnera, a stále mám hádky s matkou, a stále mě v práci šikanují, stále se cítím nemilovaná, nepřijatá…
Potíž není v tom, že by dělali něco málo, nebo moc… potíž je v tom, že všechno to, co poznali, přečetli, zkusili tímto seberozvojem – nežijí. Když bych to řekla pohledem na člověka jako na systém – poznání zůstalo pouze na úrovni hlavy – v mysli, v přáních, v lepším případě v nápadech a inspiraci… Ale nesestoupilo hlouběji do těla… Zjednodušeně – oni své nové poznání NEŽIJÍ! Když se na tyto lidi dívám energeticky, vidím, že jim vůbec neproudí energie směrem do země a zpět… Chybí jim uzemnění, zemitost… jako by životem procházeli 10 cm nad zemí… Zkuste si to představit jako v kresleném filmu… Co se děje s postavičkou, která se chodidly nedotýká země? Zafouká vítr – odfoukne ji to. Takový člověk je neukotvený ve svém životě, mívá spoustu krásných a čistých myšlenek, ale nedokáže je žít.
Chcete umět meditovat – tak meditujte, naučili jste se nové ásány na józe, tak cvičte i doma, na semináři jste zkoušeli pracovat s energií – dělejte to pravidelně, milujete moudrá slova Edgara Tolleho, Moojiho, …. tak ta slova žijte každý den,… Zlaté pravidlo opakování je 21 dní. Na to, aby tělo, buňky i mysl přijala nový návyk, novou dovednost, je zapotřebí tu danou činnost opakovat pravidelně 21 dní… Když se na to znovu podívám energeticky, vidím, jak se tím opakováním mění v člověku vnitřní struktura buněk, vidím jak dochází překódování, k převibraci na nejhlubší buněčné úrovni. A o to nám přátelé jde!! To je ta skutečná změna, ne jen v hlavě a v přáních ale pěkně až do morku kosti, až na dřeň…. Dokud se Vám Vaše nové poznání, Vaše nová dovednost, neotisklo hluboko do Vašich buněk, Vaše tělo i mysl znovu sklouzne k původním starým vzorcům vidění reality, způsobu chování a třeba i obviňování okolí, co všechno vám vzali nebo nedopřáli…. Teprve po zkušenosti „skrze tělo“ si začínáte více uvědomovat sami sebe… a tím i sami sebe vidět reálněji…. a tím i okolí pak začínáme vidět jinak…
ANEB – KAŽDÝ ZDRAVÝ STROM MÁ POŘÁDNÉ KOŘENY čili ukotvení… A kořenový systém pod zemí je silný a veliký často jako samotná viditelná koruna stromu… Skrze konání budujete svůj kořenový systém… svoji stabilitu.
a hlavně vypněte občas tu hlavu plnou myšlenek a vstupujte do svého osobního TICHA (ale o tom příště).