Období štíra je dávno pryč a mě po celou dobu vedlo do hloubky uvědomění týkající se vztahu mužů a žen. Provázelo mě celý rok a teprve v listopadu dostávalo konkrétní obrysy. Zaznamenala jsem je tedy do pár řádků.

Žijeme ve velmi složité době, kdy jsou poztráceny základní prvky vnímání rovnováhy mezi polaritami.  Většina populace  je zavalena informačními vlnami, potřebou obstát v tomto rychlém a složitém světě, vyčerpána poklusem za obživou a sebezabezpečením… a zbývá velmi málo času na zastavení se uvědomění si sebe sama, natož na pochopení a hlubší poznání druhého – ať už jde o vztahy mezi partnery nebo lidmi obecně… Naše kořeny jsou popraskané jako kořeny stromu, který nemohl vyrůst v dobré a úrodné půdě a jeho přirozený vývoj byl neustále něčím narušován.

Dějiny, říkejme jim minulost se prošly po nás všech prostřednictvím našich předků… můžeme se tvářit jak chceme, že se nás to netýká, že žijeme svůj nynější „moderní“ život po svém. Ve skutečnosti velkou a nevědomou částí žijeme staré vzorce vnímání světa a reality, tak jak je máme geneticky i výchovou předané generacemi před námi… Velká a hluboká úcta všem, kteří stojí v dlouhé řadě před námi za to, že to vše co už my nemusíme – oni museli prožít…

Zároveň v nás pozoruji jisté opakování těchto starých vzorců a nevědomé žití přesvědčení nikoli naše ale přesvědčení našich předků. Do toho všeho míchání rolí žen a můžu ve společnosti,  emancipace, celkově mužské nastavení fungování tohoto světa a naopak  totální  ženské obsazení ve všech „výchovných a vzdělávacích“ zařízeních jako jsou školky a školy…

Jako příklad pomatenosti dnešní doby uvedu, že ženy jsou v porodnicích vedeny při porodu muži – lékaři, jak si mají počínat , jak dýchat a jak tlačit  a naopak mnozí chlapci jsou od útlého věku vedeni pouze ženami,  jak se mají chovat a projevovat… Unavené matky z pracovního procesu nemají dost energie na svou základní životní úlohu – předávat lásku svým dětem a svému muži…. A muži rovněž ztraceni v procesu obstarání obživy rodině nemají dost času poskytnout bezpečí svým ženám a dcerám – aby se naučily správně rozpoznat pravou lásku muže… a nemají dost času ukázat svým synům jak vypadá a jak se chová zdravý muž….

Milé ženy, musím napsat, že jste to VY, kdo dáváte prvotní impulz a živnou půdu pro tvoření tohoto světa. A jste to Vy, kdo ho můžete začít „narovnávat“.  Tím se nesnažím vytvořit genderovou nevyvávežost ( jak je dnes moderní říkat) a tím vyzdvihovat ženství nad mužstvím. Nikoliv – to by bylo velkým nepochopením.  Mezi muži a ženami musí být rovnováha… Na to, aby rovnováha nastala je zapotřebí začít u ženy!!! Proč – protože ona rodí život. A stejně jako rodí život, stejně tvoří tento svět – kterým pak hýbou muži. Nakolik  žena v minulosti umožnila nerovnováhu, natolik  je dnešní svět zatížen převahou mužského způsobu tvoření reality…  Proč to tak je?

Protože ztělesněním,  nebo-li fyzickým projevem lásky je žena. Je to její vrozená přirozenost, je to její základní úloha, je to její naplnění… Skrze svoji lásku tvoří celý tento svět…Nebude-li, žena plná lásky mít možnost tuto lásku žít a předávat, pak nebudou muži, kteří by dali život za to, aby tuto lásku ochraňovali, zabezpečovali její růst a rozvoj a zároveň byli touto láskou vyživováni… pak nebudou chlapci, kteří by viděli,  jak muž ochraňuje a vyživuje svou ženu a nebudou dívky, které jsou si jisté bezpečím tohoto světa.  A dospívající dívky budou zmatené neaktivitou chlapců v namlouvání… A dospívající chlapci budou zmateni, co se od nich očekává… A v tomto žijeme dnes…

A do toho mega množství zmatených informací,  a polopravd o roli muže a roli ženy… Zmatené články o dvojplamenech, které psal někdo, kdo neprožil nic takového a jen si toužebně přeje, aby takový vztah existoval..  Jen výjimečně se objeví někdo, kdo opravdu ryzost vztahu, který je zdravou rovnováhou,  žije a je ochoten o této zkušenosti napsat..  Vždy prosím tato pojednání o tom jaký je zdravý a naplněný vztah mezi mužem ženou čtěte v propojení se svým srdcem… vypněte mozek a vnímejte věty do srdce a okamžitě ucítíte a uvidíte kolik pravdy je v něm obsaženo a co jsou představy a iluze. (Prosím, tím naprosto nezpochybňuji existenci vztahu dvojplamenu)

To co chci sdělit, je veliká naděje toho světa. To, co vidím při terapiích prostřednictvím svých klientů a co žiju i já sama. Tak jako v minulých letech bylo velmi mnoho rozvodů, nyní vidím, že se začíná spousta vztahů narovnávat.  A vždy, vždy to vychází (rozuměj – začíná) nejprve z ženy..  A nikoli skrze čin, ale skrze srdce.

Žena je inspirace – Muž je čin (realizace této inspirace v hmotné realitě)… A tak zdánlivě to vypadá, že tvoří pouze muž. Žena tvoří skrze srdce. Aby žena tvořila skutečně a naplno skrze srdce, je nutné, aby byla pevně spojena sama se sebou, se svým vnitřním světem, aby si byla vědoma sebe sama v každé části svého těla a v každém okamžiku reality.  Toto je ideál, kterému se postupnými kroky zdarů a omylů blížíme  všechny ženy. Je jedno v jaké vzdálenosti od startovní čáry se která z nás nachází. Důležitá je cesta a vědomí, že tvořím s láskou a z lásky (a to nemyslím sladké sluníčkaření, ale naopak plné napojení na lásku Zdroje a pravdivost a respekt k sobě i k druhým). Žena rozumí situaci a světu vždy v několika úrovních – v té běžné viditelné a uchopitelné, ale i v té jemnohmotné neviditelné… vždy vidí „za roh“.  Tím, že žena rozumí světu i vztahu z místa intuice, a tím z místa nevědomí – je schopna právě z tohoto místa zcela tiše, beze slov i gest, a přitom velmi aktivně – tvořit.

Proto je tak důležité, aby žena uměla pracovat se svým tělem, protože to je tělo, které ji spojuje s hlubšími vrstvami poznání a je to tělo, které jí poskytuje první informaci o tom, co se děje v pozadí.  Přeje-li si žena harmonický vztah se svým mužem, je nutné, aby nejprve měla harmonický vztah sama se sebou, aby znala svá „temná místa“ a své „stíny“ a uměla s nimi vědomě pracovat – nebyla vláčena svými city.  Někdy je to běh na dlouhou trať – poznat a uvědomit si své strachy, bloky, závisti, nenávisti, křivdy, zrady,  … jejich nejrychlejší zpracování a uvědomění je skrze zrcadlení a PŘIJETÍ.  PŘIJETÍ  je tím největším klíčem k odemknutí vnitřních bloků a ke změně reality.

Ale zpět ke vztahu muž – žena.  Žena mění a tvoří realitu vztahu zevnitř, ze srdce. Tím dává neviditelný, ale mužem přesto silně zachytitelný jasný signál – na který on reaguje vnějším projevem skrze hmotu. Žena je tedy aktivní v nehmotné realitě skrze lásku a víru v ní a muž je aktivní činem, na který žena reaguje na obou rovinách – hmotné i nehmotné… Abychom si rozuměli – neznamená to, že muž je ve vnitřním světě neschopný jouda,  a žena se válí na gauči a jen vysílá vlny lásky… Oba tvoří na obou rovinách. Jen je důležité vědět, že VE VZTAHU tvorba začíná uvnitř srdce ženy, na které se napojuje srdce muže, který to, co pocítí,  projeví skrze tělo a žena na tento projev zareaguje rovněž skrze tělo a zároveň skrze srdce pokračuje s tvorbou, na kterou se opět napojuje muž, který se tak postupně učí víc vnímat své srdce a tím i on začíná pracovat na obou rovinách – na hmotné i nehmotné… Uchovává-li žena svoji představivost čistou (=má zpracované své vnitřní stíny a traumata), a je-li velkorysá ke světu, k sobě a velkorysá ke svému muži – pak se dějí zázraky. Protože vnější svět je jen odrazem toho vnitřního – proto je vždy zrcadleno to, co člověk vysílá.

Prosím nezaměnit s manipulací realitou prostřednictvím afirmací, zaklínadel a jiných nižších aktivit… Mluvím o čistém proudu láskyplné energie proudícím z uzdraveného srdce napojujícího se na universální lásku, lásku Božskou, lásku z našeho Zdroje. Mluvím o PŘIJETÍ polarit a všech jejich projevů v realitě. O vědomé práci s tímto přijetím právě v místech, kde se nám to nedaří, nebo v místech a situacích, kdy světu a sobě nebo partnerovi nerozumíme.. A skrze toto přijetí = prostoupění světlem, uvědomění a předávání opět skrze srdce a lásku dál…

Zní-li toto někomu složitě, jsou to jen složitá slova. Srdcem je to jednoduché.

Žena má hluboké spojení s duchovním světem, s jemnohmotnou realitou. Je jí to vrozené. Proto také žena nosí plod a proto žena rodí… Rodí muže i ženu. Proto rozumí světu mužů i žen. Rodí-li žena muže, rodí ho ve fyzické realitě jako dítě, v nehmotné realitě má schopnost svého muže znovuzrodit, přesněji  – probudit v něm sílu se znovuzrodit.  Její přirozeností ve hmotě je přijímání, přirozeností muže je aktivita – tvoření…  V nehmotném světě je to naopak. A proto, že hmota vzniká z nehmoty, proto je aktivní prvek počátku tvoření na ženě a nikoliv na muži, jak by se zdálo.

Mám radost, že to ženám dochází, mám radost z mužů, kteří otvírají svá srdce a společně tvoříme tento svět.

Co jsem napsala vidím a cítím více v obrazech, tak je pro mě náročnější  vkládat do slov a vět.

A na závěr. Je-li srce otevřené, děje se toto samo, přirozeně a lehce… Uvědomění přicházejí krátce nebo okamžitě,  ač přes chyby, přesto tvoříme se stálým vědomím přítomnosti lásky, která proudí skrze naše těla a naším úkolem je jen umožnit, aby se tak dělo. A následně si toto dění užívat.

Kopírování povoleno jen s uvedením autorky a zdroje.